Hřbitov leží na částečně značené naučné Alšově stezce (soulad  se žlutou turistickou značkou KČT). Mirotický židovský hřbitov byl založen roku 1681. Tehdejší majitel Mirotic, J. F. Doudlebský, vykázal Židům část obecního pozemku v místě zvaném Na Husinci "pro zakopávání těch mrtvých židovských". Mirotická městská kniha uvádí poplatky městu za pohřbení takto: „z domácího žida starého – 40 krejcarů, z malého žida domácího – 20 krejcarů, z přespolního žida starého – 48 krejcarů, z přespolního žida malého – 24 krejcarů“. 

Židovské osídlení je v Miroticích doloženo od první poloviny 16. století do nacistické okupace. V průběhu 18. století v městečku žilo 10 - 12 židovských rodin, v první polovině 19. století třináct rodin, roku 1880 - 81 Židů, roku 1900 - 50 Židů a roku 1930 - 14 Židů. Samostatná židovská náboženská obec v Miroticích zanikla pro malý počet členů již roku 1900, kdy byla připojena k židovské náboženské obci v Mirovicích; modlitební spolek tu ale existoval až do druhé světové války. Ze 26 Židů, kteří žili v Miroticích v roce 1938, bylo v průběhu války 21 umučeno v různých koncentračních táborech, z přeživších se do Mirotic vrátil jediný.

Židovské sídelní okrsky byly v Miroticích dva, oba vznikly asi na konci 17. nebo počátku 18. století. Jižní se nacházel v ulici vycházející z náměstí k jihu, v němž před polovinou 19. století stály tři domy (včetně patrové židovské školy) s barokní synagogou z roku 1763. Tyto budovy byly roku 1945 poškozeny náletem a následně byly všechny domy včetně synagogy zbořeny.  V severním okrsku, na severním břehu Lomnice, jsou doloženy před polovinou 19. století čtyři dřevěné domy, v současnosti jsou všechny zbořeny.

Hřbitov se nachází 400 metrů severně od náměstí, na návrší nad Neradovskou ulicí. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století, v letech 1740 a 1805 byl rozšířen.  Na ploše 3.417 m² se do dnešní doby dochovalo kolem 300 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946. Na nejstarším náhrobku z roku 1647 je vytesáno: „Zde odpočívá paní Hendl, dcera pan Lämla ze Sedlic, zemřela dne 8. tevet 5407“. Hřbitov totiž sloužil  nejen místní židovské obci, ale byli zde též pohřbíváni Židé z okolí blízkého (Stražovice, Smetanova Lhota, Cerhonice, Varvažov) i vzdálenějšího (Blatná, Sedlice, Orlík, Čekanice) a až do zřízení vlastního hřbitova v roce 1876 rovněž Židé z Písku. Na hřbitově je pochován mj. rabín Šimon Kafka z Milčic, předek světoznámého spisovatele Franze Kafky. Svůj poslední odpočinek zde nalezly matka a babička Zdenky Fantlové, autorky válečných vzpomínek „Klid je síla, řek‘ tatínek“.  Márnice z počátku 20. století, v níž jsou dochovány rakev a máry, byla ve druhé polovině 90. let 20. století opravena.

Hřbitov je uzamčen, klíče jsou uloženy na městském úřadu.