Bělčice ukaž mapuukaž foto

Součástí města Bělčice jsou osady Hostišovice, Hutě, Podruhlí, Tisov, Újezdec, Záhrobí a Závišín. Původní osada Bělčice byla založena při staré obchodní stezce vedoucí ze Šumavy až do Prahy. Nejstarší stavební památkou je kostel sv. apoštolů Petra a Pavla, který naleznete ve středu města.

Statut města byl poprvé udělen Bělčicím na konci 15. století, k jeho potvrzení došlo naposledy v roce 1898. První polovina 20. století znamenala pro Bělčice léta významného rozvoje. Významně k tomu přispěla stavba železnice ze Strakonic přes Blatnou do Bělčic i osobnost starosty Karla Klímy, který se stal průkopníkem moderního hospodaření města. Místní zemědělci se proslavili novou odrůdou brambor, takzvanými "rohlíčky", tradice kvalitního bramborářství trvá v Bělčicích dodnes a místní zemědělský podnik je svými bramborami proslulý široko daleko.

Zajímavosti v okolí:

Jihovýchodně od obce Závišín je mohylové pohřebiště doby železné (700 - 400 let př. n. l.) a mohylové pohřebiště doby slovanské (8. - 9. st. n. l.). První písemná zmínka o obci je z roku 1318. Ze Závišínského mlýna krátce chodil do bělčické školy malíř Mikoláš Aleš. V lesích za Závišínem směrem na Blatnou leží místo, které se nazývá Lopatárna. Své jméno dostala podle činnosti zakladatele zdejšího rodu Steinerů, který vyráběl dřevěné lopaty na obilí.

Název obce Záhrobí ukazuje na staroslovanské pohřebiště. O jejím původu nejsou historické záznamy a první písemná zmínka je až z roku 1555.

Západně od Bělčic naleznete obec Újezdec. První písemná zmínka je o něm z roku 1045. Dominantu Újezdce tvoří románský kostelík sv. Voršily. Je jedním z nejstarších kostelů v kraji. Postaven byl pravděpodobně v letech 1240 až 1250. Stojí uprostřed hřbitova, obehnaného okrouhlou zdí. Pozornost upoutá čistě románská kamenná průčelní věž, vtěsněná do nitra lodi. V okolí Újezdce se ve 14. století dolovalo a rýžovalo zlato. V roce 1620 byl Újezdec vypálen vojskem krále Ferdinanda Falckého. V blízkém okolí, tak jako v celé této krajině, byly nalezeny důkazy o osídlení z doby kamenné a mohylové pohřebiště doby železné.

V lese poblíž obcí Podruhlí a Hostišovice je pravěké mohylové pohřebiště a mohylové pohřebiště doby slovanské. V okolí byla také objevena keltská rýžoviště zlata. Hostišovice jsou poprvé zmiňovány v roce 1364.