Heřmaň ukaž mapuukaž foto

Obec Heřmaň najdete na levém břehu řeky Blanice mezi Pískem a Protivínem. Její dominantou je raně gotický kostelík sv. Jiljí. K jeho barokním úpravám došlo v letech 1717–1719. Po požáru v roce 1814 byl znovu opraven. Na vnější straně hřbitovní zdi u kostela lze dodnes najít erb bývalých majitelů pánů z Rožmberka. Na místním hřbitově odpočívá místní rodák, básník Jan Čarek i rodák z nedalekého mlýna, filmový režisér Václav Krška.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Zdejší kostel sv. Jiljí je jako farní připomínán již v roce 1254. V roce 1330 přešel tento původně pozdně románský kostel z královského majetku do správy kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. V roce 1433 patřila Heřmaň spolu se Štěticemi a Humňany Smilovi z Kremže, který ji roku 1444 zastavil Oldřichovi z Rožmberka, jenž ji posléze připojil ke Zvíkovu.
V roce 1508 je jako majitel uváděn Lev Malovec z Libějovic, který Heřmaň posléze prodal Kryštofu ze Švamberka, jehož potomek Jan Vilém ji prodal městu Písek, které ji vlastnilo až do bitvy na Bílé hoře.
Heřmaň, jež bývala v době předbělohorské městečkem, poničilo roku 1640 švédské vojsko natolik, že se stala pouhou vesnicí.

Heřmaň leží v centru oblasti pod Zlatým vrchem, protkané hustou sítí turistických tras, cyklostezek i hipostezek. Pro hladového i žíznivého poutníka nabízí dostatek příležitostí k zastavení a krátkému odpočinku.