Myslín ukaž mapuukaž foto

Myslín je obec ležící v údolí pod soutokem Vlčavy a Hrádeckého potoka pod vrchem Myslínkem asi 2 km severně od Mirovic.

Zprávy o Myslínu a doklady z doby 1. tisíciletí nemáme, ale ví se, že už kolem 10. století se rýžovalo zlato na mnoha místech v jižních Čechách, nepochybně také kolem Vltavy. První zárodky Myslína vznikly jako podhradí bývalé tvrze vystavěné asi ve 14. století, později přeměněné v poplužní dvůr.

Ve starých záznamech lze nalézt zmínku, že 17. prosince 1239 potvrzuje král Václav I. vesnici Myslín (dříve MIZLIN) Kladrubskému klášteru.

Ve 14. a 15. století náležela tvrz Myslín "pánům z Myslína". Roku 1532, v té době malý rytířský statek, získal dědictvím staročeský vladycký rod Loubských z Lub, který měl v držení až do roku 1668. Dne 20. prosince 1679 byl prodán Janu Kristianu, knížeti z Eggenberga – vládnoucímu vévodovi Krumlovskému. Tím byl Myslín včleněn do panství orlicko-zvíkovského. Roku 1719 na Orlíce a Zvíkově končí vláda jeho rodu a dědictvím přechází panství na Schwarzenberky. Jejich majetek se značně ztenčil v letech 1923–1924 v I. pozemkové reformě z roku 1919, po vzniku Československé republiky. Po této reformě také i malorolníci měli zákonný nárok na příděl polí. Takovým způsobem se stal panský dvůr v Myslíně statkem zbytkovým a jeho vlastnické právo bylo vloženo na Československý stát.

V roce 1952 byla na vlastní žádost osada Stražiště odtržena od Myslína a přičleněna do katastru obce Počaply. Roku 1987 došlo k připojení Myslína k Mirovicím.

Od 1. března 1992 se stal Myslín opět samostatným. Od 13. května 2008 má Myslín svůj vlastní obecní znak, jehož atributy odkazují na vladycké rody vlastnící Myslín v jeho dlouhé historii.