Katastr obce Bezdědovice a připojených osad Dobšice a Paštiky byl poprvé trvale osídlen ve starší době železné, v tzv. pozdně halštatském období (6. stol. před naším letopočtem). Kde lidé halštatské kultury bydleli sice zatím nevíme, ale naproti tomu dobře známe jejich pohřebiště. Prozkoumal je v prvních dvou desítiletích 20. století blatenský učitel Josef Siblík na návrších, která lemují levý břeh Závišínského potoka. Hroby byly vesměs žárové, to znamená, že mrtvý byl zpopelněn. Spálené kůstky a popel byly vysypány do hliněné popelnice, anebo přímo do hrobové jamky. Jako milodary se k nim přidávaly další nádoby, železné zbraně (kopí, sekáč, nůž) a šperky z bronzu, železa a skla (náramky, spony, korále).

Soudí se, že zdejší Keltové mohli z náplavů Závišínského potoka rýžovat zlato. Dosud patrné rýžovnické haldičky – sejpy v prostoru mezi Závišínem a Bezdědovicemi budou však nejspíše až středověkého původu. Zaplňují celou nivu potoka a proto ke vzdálenějším byla vedena voda pomocí náhonu, jehož zbytky jsou dosud patrny podél východního okraje rýžoviště.

V době těsně po změně letopočtu byli Keltové, žijící na našem území, nuceni pod tlakem germánských kmenů opustit svá sídla. Nastává období, kterému se u nás říká doba římská. Z této doby pochází mince římského císaře Konstance (vládl v letech 337 - 350), kterou vyoral v r. 1925 na svém poli rolník Tomášek z Paštik.
Slované kolonizují námi popisované území v 8. - 9. století. Jejich malé skupiny mohyl se žárovými pohřby jsou dochovány v lesích U bílých kamenů, na Staré mýti a na Hliničném vrchu.

kostel sv. Jana Křtitele
Najdete jej v malé vesničce Paštiky dva kilometry severovýchodně od města Blatná. Byl vystavěn v letech 1747-1753 na místě někdejšího kostelíka podle plánů barokního mistra Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vnitřní výzdoba, ve stejném slohu jako exteriér stavby, je dílem řezbáře Ferdinanda Ublakera a malíře J. V. Spitzera také z poloviny 18. století.
Jde o jednolodní stavbu se čtvercovým kněžištěm, obojí bohatě členěno římsami a pilastry. Loď je oddělena klenutým obloukem, její zakončení tvoří kruchta s rokokovými varhanami. Nad vchodem do areálu kostela se nacházejí plastiky, tzv. „Paštická smrt“. Vnější zdi kostela s věží jsou zdobené dalšími mohutnými a bohatě členěnými římsami.
U kostela se nachází hřbitov, jehož východní konec střeží brána zdobená kamennými lebkami a pohárem. Hřbitovní kaple je rovněž postavena podle Dientzenhoferových plánů, pod ní se nachází krypta. V polovině 19. století byla tato kaple upravena na rodinnou hrobku rodu Hildprandtů, pánů z Blatné.
Umístění kostela v krajině na vysoké terase s dvojitým schodištěm a jeho architektura ze sklonku Dientzenhoferova života je harmonickým dílem tří význačných barokních umělců své doby.

Kontakt:

Obec Bezdědovice
Bezdědovice čp. 109, 388 01 Blatná

Tel.: 383 423 878
E-mail: bezdedovice@seznam.cz

www.bezdedovice.cz