Židovské osídlení je v Písku v písemných pramenech doloženo od konce 14. století, roku 1424 byli Židé (jejichž počet neznáme) vypovězeni z města. Znovu se v nevelkém počtu začali v Písku usazovat od první čtvrtiny 17. století, nepočetná náboženská obec je oficiálně doložena od roku 1785. Více Židů se do Písku začalo stěhovat po polovině 19. století: roku 1880 tu bydlelo 449 Židů, roku 1900 - 395 Židů a roku 1930 - 254 Židů. Většina píseckých Židů zemřela za druhé světové války v koncentračních vyhlazovacích táborech. Po válce židovská náboženská obec v Písku obnovena nebyla, od roku 1945 do konce 60. let 20. století v Písku sídlil synagogální sbor.

Nejstarší v písemných pramenech uváděná modlitebna byla údajně umístěna v areálu hradu. V letech 1721 – 1722 byla postavena dřevěná modlitebna, která snad stávala u severní městské hradby. Později jsou modlitebny doloženy v různých soukromých domech.
Novodobá synagoga byla postavena roku 1872 nákladem 14 000 zlatých v orientálním slohu s novorománskými prvky jako náhrada za starší modlitebnu. O stavbu synagogy se zasloužil advokát JUDr. Izrael Kohn (1818 – 1874), který v letech 1871 – 1872 zastával funkci starosty města Písku. Bohoslužebným účelům sloužila synagoga do druhé světové války, po ní byla využita jako skladiště. V současné době prochází rekonstrukcí a plánuje se její využití ke kulturním účelům.

První hřbitov neznámého stáří, nacházející se údajně jihovýchodně od města, nejpozději v 17. století beze stopy zanikl.
Novodobý hřbitov byl založen roku 1876. Pohřbívalo se na něm do vyhlášení transportů do Terezína, tedy do roku 1942, výjimečně i po válce. Plocha hřbitova byla zaplněna hroby asi z jedné třetiny. Po válce došlo v těžké devastaci tohoto hřbitova, hřbitov postupně pustnul, byl ničen vandaly i úmyslně. V letech 1968 - 1969 byl zbořen hrobnický dům, menší přízemní stavba, v níž byla obytná místnost hrobníka, vstupní hala (která nebyla obřadní síní, byla tam jen kazatelna a věčné světlo) a prostor tahary, který sloužil k rituálnímu očištění tělesných ostatků. Již v té době byla poškozena část náhrobků. Roku 1981 byla většina náhrobků ze hřbitova odvezena a prodána a hřbitov se stal součástí vojenského cvičiště. Po roce 1991 byl hřbitov zmenšen asi na dvě třetiny původní plochy a zbylá část ohrazena novou zdí, roku 2002 byla provedena kompletní oprava ohradní zdi, roku 2008 byly zrestaurovány zbylé náhrobní kameny.

Hřbitov je volně přístupný.